Anděl s ďáblem v těle

30. ledna 2015 v 20:34 | Caroll |  Originální jednorázovky
Zdravím! To už vážně uběhl měsíc? O.o Taky tak nesnášíte pololetí? Učíte se jak debilové kvůli lepším známkám na pololetí, a když už konečně jsou známky uzavřeny a vy si chcete užít trochu klidu, najednou BUM, hora zkoušení, písemek a věta:"To jsou známky na druhé pololetí." SHIT! Ale i přesto jsem si našla čas něco seškrábat. Není to nic extra, ale pro vaše hříšné dušičky to bude povzbuzení.. Muhaha.
Téma: Originál s Tomem Hiddlestonem
žánr: hetero, PWP, psychologické
pár: Tom Hiddleston/Caroll Da Silva, pohled: Autor
Věk. hranice: 15+ !!!
popis: Tom Hiddleston. Každý, kdo ví, o koho se jedná, si představí pohledného gentlemana s dobrým vkusem a vybraným chováním. Ale co se skrývá uvnitř takové dokonalosti?
Pozn.: Caroll Da Silva je mnou vymyšlená postava, která se se mnou ztotožňuje. Je jednoduše vylepšená já. Enjoy.



Anděl s ďáblem v těle

Bylo deštivé pozdní páteční odpoledne. Mladá dívka jménem Caroll Da Silva, tak 25 let, s černými dlouhými vlasy, které se jí místy vlnily, čokoládově hnědýma očima a oblečená v obyčejných černých riflích a stejnobarevném kabátu bojovala s nepříjemnými ledovými kapkami deště. Navzdory tomu, že podzim milovala, dnes proklínala celý svět. V divadle, kde před několika málo lety začala hrát, si jejich šéf usmyslel, že místo její oblíbené hry Addamsova Rodina mají zahrát Romea a Julii od Shakespeara. Kdysi už ji jednou hrála, ale složité fráze brzy zapomněla a nyní měla velice málo času na jejich obnovení. Byla jí nabídnuta pomoc od jejího kolegy a kamaráda Toma Hiddlestona, který Shakespeara doslova zbožňoval.

Tom Hiddleston. Známý herec a především gentleman s až nadpozemsky krásným vzhledem. Caroll nemohla popřít, že ji přitahuje, jenže věděla až moc dobře, že někdo jako on by mohl mít každou, na kterou by si ukázal. A ona nechtěla být jednou z nich.

'Proč je ale pořád sám?' přemýšlela v duchu, zatímco spěšně kráčela po ulicích Londýna a vyhýbala se kolemjdoucím. Tom jí připadal hodný, laskavý, pozorný a jednoduše gentleman. Tak proč tedy?

'Třeba je to gay.' ušklíbla se v duchu. To by hodně vysvětlovalo. 'A nebo je jen samotářský.' zauvažovala znovu a měla sto chutí si za předchozí nařčení nafackovat. Neměla právo ho tak nazvat.

Míjela nejrůznější obchody, bytovky, rodinné domy, dokud nezastavila u cíle. Jeho dům nebyl nijak velký, ale to nebránilo tomu, aby nebyl hezký. Vypadal jako kterýkoli jiný v té ulici. Zapadal. Caroll tu byla jen párkrát, když si potřebovala půjčit nějaké podklady nebo naopak mu nějaké nesla. Nebyla však dál než u prahu dveří. Neostýchala se a rovnou přešla přes menší dvorek až ke dveřím skrytých pod pergolou. Byla ráda za úkryt před otravným deštěm, už tak byla promočená a zmrzlá skrz naskrz. Bez zaváhání stiskla zvonek a nemohla se dočkat, až se trochu ohřeje. Po chvilce se pootevřely dveře a zpoza nich vykoukly dvě křišťálově modré oči. Ihned však zmizely a místo nich se už v otevřených dveřích objevila Tomova štíhlá postava. Byl oblečen do přiléhavého bílého tílka a obyčejných šedých tepláků. Zlatavé vlasy se mu na hlavě trochu kroutily a byl čerstvě oholen. Na rtech mu hrál milý úsměv.

"Ahoj Caroll, pojď dál." Řekl a ustoupil stranou, aby mohla projít. Když kolem něj procházela, nenápadně nasála vzduch kolem něj, kvůli jeho omamné vůni, připomínající skořici a čokoládu. Zvláštní kombinace, která ale byla neskutečně přitažlivá. A téměř návyková. Pomohl Caroll z kabátu, jenž pověsil na jeden z věšáků hned vedle své kožené bundy.

'On musí být pozorný prostě všude." Zašklebila se černovláska v duchu. Zula si ještě promočené tenisky a následovala Toma z předsíně do obývacího pokoje.

"Co si dáš?" zeptal se zdvořile a odbočil do kuchyně, co byla spojena s obývákem.

"Něco studenýho." Odpověděla jen a usadila se na gauč. Se zájmem si prohlížela jeho dům. Líbilo se jí snad všechno. Vše k sobě perfektně sedělo a přitom to nevypadalo, že by to stálo hodně. Stěny měly obyčejnou bílou barvu, prázdnější místa zabíral nějaký ten obraz nebo fotografie. Pohovka, na které seděla, měla hnědou barvu a ladila s konferenčním stolkem před ní. Naproti se nacházel krk udělaný z cihel a na parketách před ním se nacházela šedá kožešina. Podél stěn byly skříně s vitrínami, v kterých se vystavovaly různé trofeje a ocenění. Jedna ze skříň byla čistě jen knihovna. Z prohlížení si toho všeho ji vyrušil jeho hlas.

"Poslyš, jsi ty vůbec britka? Neznám nikoho, kdo by si tu nedal čaj. A taky co neustále chodí v černém." Říkal pobaveně, když nesl do místnosti sklenice s nápoji.

"Asi jsem hold jiná." Pronesla s pokrčením rameny a převzala od něj sklenici s džusem.

"Na tom není nic špatného." Řekl při pokládání svého čaje na stolek. Najednou se zarazil a zahleděl se na svou návštěvu. Trochu se naklonil a mezi dva prsty vzal pramen jejích mokrých vlasů.

"Přinesu ti ručník." Pronesl zamyšleně a zvednul se k odchodu. Ani ne po minutě se vrátil i s bílým čistým ručníkem, podávající jej své kolegyni.

"Díky." Řekla jen a začala si vysoušet vlasy. Tom ji pouze mlčky pozoroval. Pro ni jeho pohled byl frustrující, snažila se na něj nedívat a předstírala velké soustředění vysoušením vlasů.

"Ehm.. Díky, že mi pomůžeš s tou hrou. Shakespeare mi moc nejde." Snažila se zavést rozhovor, když už si dosoušela vlasy. Osušku hodila přes okraj gauče a začala se přehrabovat v tašce. Vytáhla desky s textem a položila si je do klína. Ona hrála Julii a Tom Romea. Hrála s ním ráda, protože byl jeden z mála herců, co se do role dokázal vžít s takovou přesvědčivostí, jakoby on sám byl ta osoba. Ale ještě nikdy s ním nehrála milenecký vztah. Trochu se bála, aby se při pohledu do jeho očí nezapomněla text. Prý se to ostatním ženám stávalo často. Věděla ale, že Tom musí vědět, co jeho přítomnost a postoj dělá s ostatními. Navzdory tomu však nebyl namyšlený. A k tomu se tvářil, že o své přitažlivosti vůbec neví. Otevřela desky s názvem Shakespeare: Romeo a Julie.

"Mohli bychom začít s tím, co mi jde nejhůř. To je ta část, kdy nás bratr Vavřinec tajně oddává. Ten zbytek už celkem zvládám."

Mlčky přikývl a čekal, až si nalistuje potřebnou stránku. On text nepotřeboval, znal Shakespearovy hry nazpaměť. Caroll se narovnala, odkašlala si a spustila svůj monolog. Většinou se dívala na něj, jen občas nahlédla do papíru, když si nemohla vzpomenout na nějakou obtížnější frázi. Tom byl… jako na pódiu. Věty říkal s elegancí a přesvědčením o tom, že Romeo je. Caroll se párkrát zasekla uprostřed věty, hlavně kvůli jeho spalujícímu pohledu, což si černovláska odmítala připustit. Ale už chápala, o čem to ostatní ženy mluvily.

Když skončili nacvičování, venku se již značně setmělo a sklenky s nápoji vyprázdnily.

"Dala by sis víno? Zeptal se Tom nevinně.

"Snažíš se mě opít, Hiddlestone?" zahrála Caroll naoko podezíravě, ale pak se naráz rozesmáli. Uniklo jí zajiskření v kolegových očích, když si sundávala černou mikinu. Tom se radši rychle zvedl a šel do kuchyně pro zmíněný nápoj. Zručně odstranil korek a obsag nalil do dvou broušených sklenic. Obě vzal za sťopku a odnesl je zpátky do pokoje. Položil skleničky na stůl a hned zamířil ke studenému krbu, aby zatopil. O chvilku později místnost zalilo slabé světlo plamenů ohně. Stmívalo se rychle a jejich aktuální zdroj světla a tepla byl právě jen oheň. Tom se usadil zpět na své místo, vzal svou sklenku a pokynul Caroll na zdraví. Naráz si oba usrkli sladkého nápoje s hořkým podtónem. Černovláska při té chuti přivřela oči, jak to bylo příjemné a nepostřehla, jak Hiddleston sleduje každý její pohyb s podivným pohledem v očích. Ona si mezitím se zájmem prohlížela kytaru opřenou v rohu místnosti. Tom se podíval jejím směrem a pocítil náznak pochopení.

"Chceš, abych ti něco zahrál?" zeptal se. Pohlédla na něj s prosbou v očích a kývla. Herec si došel pro kytaru, pohodlně se s ní usadil a párkrát přejel prsty po strunách. Trochu ji naladil a začal hrát kolébající melodii Wicked game od Tomáše Buranovského. Caroll se spokojeně opřela hlavou o opěradlo gauče a naslouchala líbezným tónům kytary. Občas usrkla dobrého vína a zanedlouho by ji to určitě uspalo. Proto se zvedla a začala studovat jeho knihovničku. Byla tam směsice všeho možného - od životopisů, přes romány a detektivky až po fantasy. Vzala do ruky jednu knihu s názven Rozbouřená temnota od Alexandry Ivy. Znala ji, měla ji moc ráda, ale byla překvapena tím, že někdo jako Tom čte upíří erotiku.

Melodie najednou ustala, ale herečka se neotočila, aby zjistila důvod. Naopak, zůstala nehybně stát a čekala, co se bude dít. Cítila, jak se těsně za ní objevilo jeho pevné tělo. Napětí a jiskření ve vzduchu by se dalo doslova krájet. Nevěděla, co chce její kolega udělat, ale v té chvíli by se nebránila snad ničemu. Když jí přejel prsty po paži, viditelně se zachvěla, ne však odporem, ale očekáváním. Nevědomky mu tím dala pozvánku k větším činům. Najednou ji ze zadu zprudka objal, natiskl se na ni celým tělem a začal se jí dobývat hbitými prsty pod tričko. Caroll s leknutím upustila knížku na zem a snažila se naň otočit, což jí nebylo dovoleno.

"T-Tome?" zakoktala překvapeně a otřásla se vzrušením pod jeho doteky. Takového ho neznala. Kam se poděl ten pozorný milý gentleman? Beze slova si ji otočil čelem k sobě a ne příliš jemně přirazil ke stěně knihovny. V očích mu viděla touhu a hlad po ní samotné. Mohla se bránit, ale nechtěla. Ne snad, že by ho milovala, ale neskutečně ji přitahoval a toužila po něm. Chtěla poznat tuhle jeho nově objevenou stránku víc. I kdyby kvůli tomu měla trpět. Zvedla hlavu a dala najevo své očekávání v to, co se bude dít dál. Váhavě mu položila ruku na hruď tam, kde mu tlouklo splašené srdce. Naklonil se k jejímu obličeji, byl od něj jen pár centimetrů, dokud se svými rty zlehka neotřel o ty její. Chvíli jen jakoby testoval jejich hebkost, než se k nim hladově přisál a téměř majetnicky si je přivlastňoval. Orámoval jí tváře dlaněmi, aby měl jistotu, že mu nikam neuteče a natiskl se na ni, co nejvíce to šlo. Odpovídala na jeho výzvu s podobnou vervou jako on, i když mu moc nestačila. Objala ho kolem krku, cítíc jeho ruce pod svým pozadím, jak ji nadzvedávají. Instinktivně mu obmotala nohy kolem pasu a nechala se odnést do ložnice. Tam byla doslova hozena na postel a hned zalehnuta hercovým dokonalým tělem. Tomovy nenechavé ruce se ihned opět začaly angažovat pod jejím tričkem. Přisál se rty k jejímu jemnému krku, kde si udělal majetnickou značku v podobě červeného flíčku. Jakmile se chtěl přesunout o něco níž, byl překulen pod Caroll. Chtěla mu ukázat, že není hadrová panenka pro jeho potěšení a že také umí být drsná. Sevřela mu ruce kolem zápěstí a přišpendlila je k posteli. Zahlédla souhlasné zajiskření v jeho očích, líbilo se mu to. Naklonila se k jeho obličeji a provokativně se otřela o hladkou tvář, než je přesunula na ústa a začala si je přivlastňovat. Naznačila mu stiskem, aby nechal ruce na posteli a začala mu vyhrnovat bíle triko, skrývající jeho perfektní štíhlou hruď. Trochu se nadzvedl, aby mu mohla kus oblečení přetáhnout přes hlavu a vrátil se do původní polohy. Zaměřila se na nově odhalený kus lákavé horké kůže. Líbala a dotýkala se každého kousku, na který dosáhla. Speciální péči věnovala dvěma hrotům jeho bradavek, jenž ochotně reagovaly. Nesmírně se jí líbilo, jak se Tom celý chvěje a tiše vzdychá. Rukama jí chytl za boky a jedním tahem z ní sundal černé tričko. Následovala i fialová krajková podprsenka. S neskrývaným hladem si prohlížel její hrudník a posadil se. Černovláska stále seděla na jeho klíně a tváře měli ve stejné rovině. Tom se však hned zaměřil na její přednosti, osahávajíc a líbajíc je. Caroll ho se zavzdycháním objala kolem ramen a zatnula mu nehty do lopatek. Bylo jí jedno, jestli ho to bolí, zasloužil si to. Každý jeho dotek ji pálil a rozechvíval, nemohla se jich nabažit. Cítila, jak jí rozepíná kalhoty a následně se jí začal dobývat pod spodní prádlo.

"T-Tome…" vzdychla roztouženě, když se dotkl jejího nejcitlivějšího místa na těle. Jmenovaný se jen zachechtal a rychle ji překulil zpět pod sebe, aniž by přestal.Ustal ve své činnosti pouze na moment, a to jen proto, aby jí kalhoty stáhnul i se spodním prádlem. Caroll i přes šero v místnosti viděla, jak si ji se zájmem prohlíží a začervenala se.

'Co to sakra dělám?!', pokárala se v mysli, ale její pochybnosti odpluly někam daleko, protože se její kolega začal věnovat jejímu klínu.

"Bože.." zašeptala a zvrátila hlavu dozadu, přičemž se oběma rukama chytla polštáře pod svou hlavou. Jeho štíhlé prsty v ní probouzely ještě větší slast než cokoli předtím. Tom se činil, s vášní laskal její drobné tělo a majetnicky jej dobýval. Na chvilku přestal, aby si mohl stáhnout poslední kousky oblečení v podobě tepláků a černých boxerek. Čekala, že se jí například zeptá, jestli to opravdu chce, ale on místo toho jedním táhlým pohybem vplul do jejího lůna. Překvapeně krátce vykřikla, cítila slast mísící se s bolestí. Neměla moc času na vzpamatování se, jelikož herec začal okamžitě pomalu přirážet. Po chvilce si však zvykla a jejím tělem začala prostupovat pouze rozkoš. Přestala uvažovat nad tím, co je správné a co ne a úplně se mu poddala. Přítmím pokoje se nesly dvojité vzdechy a steny, tiché vrzání postele a typické zvuky soulože. Tom najednou přestal, ale jen proto, aby se posadil do tureckého sedu, svou kolegyni posadil na svůj úd a pokračoval v již zběsilém přirážení. Caroll ho objala kolem krku a poslepu vyhledala jeho ústa, vášnivě je líbajíc.

Dvě zpocená těla se o sebe třela, vzduch se znatelně oteplil a každým momentem měl nastat konec. Černovláska se odtrhla od hercových úst a s lehkým výkřikem se otřásla ve vlně slasti. Její nitro se křečovitě stáhlo a právě to dovedlo Toma k bouřlivému vrcholu. Aspoň pět minut zůstali v objetí ve stejné poloze a vydýchávali to, co právě spolu zažili. Hiddleston opatrně vystoupil ze své kolegyně a i s ní se položil do přikrývek. Přitulil se k ní, ještě přes ně přehodil deku a už se oba spokojeně vznášeli v říši snů.

Ráno se první probudil Tom. Otravné sluneční paprsky se mu se smíchem vtíravě draly pod oční víčka a šimraly ho na tváři. Schoval tvář do polštáře, jak se snažil skrýt před nepříjemným světlem, když vedle sebe něco zaznamenal. Nebo spíš někoho. Váhavě a pomalu otočil hlavu, až se mu naskytl pohled na dlouhou černou hřívu a nahá záda. Vymrštil se do kleku a poněkud vykuleně hleděl na svou společnost v posteli. V mysli mu vypluly na povrch vzpomínky na předchozí noc a začervenal se studem.

'Co jsem to udělal? Co si teď o mně pomyslí?' ptal se zděšeně v duchu. Málokdy se ukázala tahle jeho stránka, ale když se předvedla, někdy to dopadalo… zajímavě. Asi jako teď. Byl to ten zlom, při kterém jeho racionální uvažování a milé chování zastínila touha, zlost a fantazie. Ve většině života to v sobě dusil, ale občas se tak říkajíc 'vymknul kontrole'. Proto se mu tak dobře hrál Loki.

Bezradně si prohrábl vlasy, nevěděl, co má dělat. V tom se ale drobná postava pod přikrývkami zavrtěla a ozvalo se rozespalé zamručení. Následně se obrátila na záda, než jí došlo, že na sobě nemá žádné oblečení a rychle si přitáhla deku přes intimní partie a vytáhla se do sedu. Chvilku zmateně koukala a rozhlížela se, kde to je, ale pak jí to došlo při pohledu na osobu dřepící vedle ní. Měl stejně překvapený pohled jako ona, jen tak trochu zastuzený.

"Promiň." Vypadlo z něj jen a sklopil zrak. Caroll chvilku přemílala to slovo v hlavě, cítila se všelijak. Chtěla ho seřvat, skočit mu kolem krku a utéct pryč najednou. Zvolila si od každého trochu.

"Eh… co to mělo znamenat?" zeptala se s úsměvem a cítila, jak jí rudnou tváře. Tom se nervózně poškrábal ve vlasech a usmál se.

"No… občas se mi stane, že nad sebou ztratím kontrolu a pak to dopadá různě. Včerejšek byl jedna z variant. Stane se to, že to, co v sobě dusím, vyplave na povrch a no… však víš…" odmlčel se na okamžik a sklopil pohled. "Ale nechci, aby sis myslela, že jsem tě zneužil. To rozhodně ne."

Caroll kolem sebe obmotala deku, kterou uvázala jako ručník a objala ho kolem krku. Nemohla se naň zlobit, když viděla, jak svého chování lituje. Tom strnul překvapením, čekal, že s křikem uteče. Obmotal jí ruce kolem pasu a tvář zabořil mezi její krk a rameno. Byl vděčný za její pochopení. Něžně ji od sebe odtrhl, aby viděl do jejího roztomilého obličeje.

"Dáme si snídani?" zeptal se a s úsměvem jí prsty přejel po tváři. Opětovala mu úsměv a přikývla.

Tom hned vyskočil a natáhl na své nahé tělo pouze šedé tepláky. Černovláska se studem odvrátila pohled a čekala, dokud neodejde. Poté se rozbalila z deky, naházela na sebe všechny kousky oblečení a zamířila do kuchyně, odkud už se linuly prazvláštní zvuky. Herec polonahý pobíhal po bíle zbarvené kuchyni, přehraboval se ve skříňkách a sem tam věnoval pozornost míchaným vajíčkům na pánvi na plotně. Černovláska se opřela o futra dveří a pobaveně sledovala kuchařskou mánii před sebou.

Pak se ale rozešla směrem k němu, aby se postarala o připalující se vajíčka. Tom na ni jen vděčně mrknul a o chvilku později už spokojeně snídali u stolu. Občas se po sobě po očku podívali, ale jinak zůstali ticho. Když Caroll dojedla, odnesla špinavé nádobí do dřezu a se slovy "Už budu muset jít" vešla do obýváku, kde složila desky s textem do tašky a oblékla si mikinu. Celou dobu byla sledována nečitelným hercovým pohledem, snažíc nevšímat si ho. Nakonec s prostým rozloučením přešla do předsíně, kde si nazula tenisky a oblékla už suchý kabát. Vzala za kliku a užuž plánovala zavřít vzpomínky na minulou noc v tomto domě, utéct pryč od všech těch podivných pocitů svírající její nitro, jenže byla zastavena chycením za zápěstí. Tázavě se podívala do překrásné tváře svého kolegy, kde se odehrával viditelný souboj emocí.

"Já, ehm… kdybys… kdybys potřebovala zase někdy pomoct s rolí, zavolej." Vysoukal ze sebe, tváře mu pokryla roztomilá červeň. Naklonil se k Caroll, krátce jí líbnul na rty a stiskl ruku. Rozpačitě se pousmála, cítila, jak jí hoří tváře. Připadala si jako poblázněná puberťačka, co v tu chvíli i byla. Víc trapně už jí být nemohlo, ale věděla, že Tom si právě ukradl další část jejího srdce. První si ukradl už předchozí noc.

"Zavolám." Vysoukala ze sebe s obtížemi a rychle vyběhla na ulici. Chvilku vydýchávala příval emocí, než odhodlaně zvedla hlavu a na okamžik se podívala na jeho dům. 'To si piš, že zavolám, Hiddlestone.' slíbila v duchu a s blaženým úsměvem se rozběhla pryč.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nanda Nanda | 3. února 2015 v 15:31 | Reagovat

V jednoduchosti je krása. Něco podobného jsem měla možnost párkrát zažít před lety s kolegou,když jsem mu pomáhala vybavovat byt.A faktem je,že ten,co se jeví jako největší gentleman,je nakonec největší divočák :) Děkuji za povídku.A za vzpomínky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama